Jsem vlkodlak -7.kapitola - Být sám ve vlčí kůži znamená problémy!

Nažeru se zvěřiny, chci cítit chvíli klid...svobodu...Před Emily a Samem jsem se svěřil, že potřebuju na chvíli být sám, mít klid.Sam mi daroval tu svobodu.Převtělil jsem se hned před chatkou, oblečení se roztrhalo na cucky.Najednou jsem nic neslyštel.Byl jsem jak zvíře.Pocítil jsem vlčí instinkty..v břiše mi kručelo...instinkty predátora.Běžel jsem na všech čtyřech, na pasece uprostřed lesa se páslo stádo ovcí.Dvě jsem skolil a otrhával kusy masa, úplně hladově, i když to na lahodnou nádivku nemělo.Pořád lepší než trpět hlady.My máme dva žaludky...hustý co? Jeden vlčí a druhý lidský.Pak jsem běhal a běhal, uháněl krajinou, myšlenky jsem si srovnával v hlavě.Škola...matka...smečka..Mackenzie, bylo toho dost.A pak na svýho otce, Einthna Calla, který, když se dozvěděl, že má matka je těhotná, jí opustil.Myslí jsem si vybavil Mackenzii...představoval jsem si jí nahou se mnou v posteli.Běh byl skvělý, až jsem narazil na útes, skočím z nejvyšší skály!Ve vlčí kůži....jestli to přežiju?Skočil jsem, užíval si chvíli letu.Mé vlčí já se začalo proměňovat, páč vycítilo nebezpečí.To jsem nechápal.Vlny mě srážely pod vodu, až jsem se ocitl na dně.Chvíli jsem tam jen tak ležel, lapal po dechu, vzduch však nikde.Po té jsem se odrazil a plaval nad hladinu.Vlny řádily, začalo chlejstat.Připadalo mi to jako nekonečný oceán, než jsem narazil na pláž.V budce byla moje matka a já se schoval pod nízkou vodu, kde jsem se proměnil.Všechny na pláži jsem vyděsil, matka přišla o zákazníky, kde se tvořila fronta a já páchl do lesa.Nějaký chlápek, co měl fotoaparát, mě vyfotil.Ale ta svoboda stála za to.Měl jsem chuť zavýt, ale potom jsem si uvědomil, že by mě přerušila smečka tok myšlenek.Další den ráno u mě zaklepal alfa, Sam.Mrsknul mi na stůl noviny: